Před svatbou ne!

02.09.2013 00:58

    Čekáte? A na co vlastně? Na štěstí, na přítele nebo přítelkyni, lepší práci? Kamarád mi nedávno řekl: "Co by se stalo, kdybych tenkrál jel s tebou pod ten stan?". V životě je spousta křižovatek, kde si člověk vybírá směr. Některé jsou méně důležité, jiné zase změní náš život o 180 stupňů. Nikdy jsem nevěřil, že jedna schůzka mi změní celý život a ne jen můj. Tady je malej úvod do toho, co se tenkrát stalo: (článek: Zamilovaný podzim).

    A co že se stalo? Zabouchnul jsem se a to mi změnilo život. 

    Kdo by si pomyslel, že z takového nevinného začátku vznikne společné bydlení, společná práce, vlastně celý život... tedy skoro. Ale to předbíhám. Asi to byla láska na první pohled. Cítil jsem se skvěle, že můžu mít tak krásnýho kluka. Později jsem zjistil, že není jen krasnej, ale i pozornej a milující. Dlouho jsem se odhodlával něco napsat, dokonce ani teď nevím co přesně.

 

    Nijak jinak než "party boy" bych toho klučinu nenazval. Pařby byly a pořád jsou jeho způsob života, což mi přišlo strašně sexy, ale mělo to plno stinných stránek. Několikrát se v klubu dokázal opít a tancovat na podiu u tyče třeba i úplně nahej. Dali jsme se dohromady celkem rychle. Když jsme spolu byli poprvé venku na prvním rande, měl odjet na víkend někam s táborem do přírody. Doma to měl složitější a já měl zrovna byt na víkend sám pro sebe, využil toho a sbalil se na tábor, kam už nedojel. Celý víkend strávil semnou a doma si mysleli, že je opravdu v přírodě. Prozvonil mě, že už čeká dole u vchodu, pamatoval si, kde bydlím. Když jsem přišel dolů otevřít mu dveře, stál tam kluk v čepici, oblečený do lesa s krosnou na zádech. Jen si to představte, takovej roztomilej malinkej vojáček, co měl tak strašně nevinný očička a ten nejúžasnější úsměv na světě. V tu dobu mu bylo 16 let a mě asi 19. Nebudu popisovat podrobnosti, uvařil jsem mu večeři, zapálil svíčky a užili jsme si hezkej romantickej večer, pak jsme spolu krásně spinkali. Byl to skvělej víkend a tím začal i náš vztah.

 

    Když odjel, pořád se o mě zajímal a psal, že mu je smutno. Psal krásný zprávy a i když byl doma tak omezený rodiči, snažil se pro náš vztah co nejvíc. Plno věcí, co pro mě dělal, jsem ani neviděl. Když neměl peníze, neřekl mi to a jel asi 80km stopem s několika přestupy, jen aby mě jeden den viděl v Pardubicích. Někdy chodil dřív ze školy, abysme měli víc času pro sebe. Vždycky, když byl někde na výletě, ať se školou nebo s rodinou, něco hezkýho mi přivezl. Po roce vztahu jsem něco z těchto věcí zjistil a sám si nadával, že jsem se nesnažil tolik jako on a dost jsem si to vyčítal. Přiznám se, že jsem dal občas přednost kamarádům před ním a to nebylo správně. Po pár týdnech od našeho vztahu přišlo něco, co mi musel říct. 

 

    Seděli jsme v tu dobu v Pardubicich a povídali si, nejspíš jsme pili kafe. Nevím, jak na to došlo, ale jen tak mezi řečí pronesl, že si vydělával tím, že spal s chlapama za prachy. Nejdřív jsem to bral jako dobrej pokus o srandu, akorát on se moc nesmál, koukal sice s úsměvem, ale myslel to vážně. "Hmmm, to je teda pěkný", řekl jsem mu. Co s tím teď? Mám chodit s někým takovým? To si dělá prdel, že po měsíci, co spolu chodíme a spíme, my tohle řekne. Nechal jsem si to projít hlavou, vypadal jsem sice ok, ale v duchu jsem měl pořád vykulený oči a nevěřícně otevřenou pusu. Co s tím, ptal jsem se sám sebe znovu. Večer jsem nad tím přemýšlel a vzpomněl jsem si na jednoho kluka, kterého našel tehdy jeho přítel na porno stránce, kde si to rozdával s dalšíma klukama. Bavil jsem se s tím klukem, co hrál v pornu a řekl mi jednu větu: "Neřeš minulost, ale to co je a bude". Ti dva už spolu nejsou, ale já jsem se s tím smířil, že dělal tyhle věci a slíbil mi, že už to dělat nebude. Tu šanci dostal a navíc byl ke mě upřímnej a nechtěl nic tajit, toho jsem si hodně vážil, ne moc lidí by šlo takhle s pravdou ven. 

 

    Přišlo období, kdy jsme měl ve škole zkoušky a musel jsem se učit. Studoval jsem několik hodin denně hlavně matiku a to asi dva týdny v kuse. Neměl jsem na něj čas a on to nebral moc v pohodě. Občas jsme s klukama vyrazili ven, odreagovat se od toho učení a tak to vypadalo, ze pořád někam chodím. Přišly první hádky a možná týden jsme spolu nemluvili. Mohl jsem mu to vynahradil nebo se mu víc věnovat. Byl strašně milej a hrozně špatně nesl, když jsem se nezajímal jen o něj, ale i o svoje spolužáky a kamarády.

 

    Problémy u něj doma se pomalu stupňovaly a vypadal z toho dost sklesle. Rozhodl se ve svých 17 letech odejít z domu. Vymlouvat jsem mu to celkem dlouho, ale nakonec pro něj prý nebyla jiná možnost. Svolil jsem k tomu, že když si najde byt a bude mít dost financí, že ho tedy podpořím a i s jeho věcmi odvezu do Prahy autem. Nastal ten den, kdy jsem měl přijet. Vybral si čas, kdy ještě nebyl nikdo doma. Když jsem přišel do jeho pokoje, už měl vše sbalené asi ve čtyřech velkých sportovních taškách. Poprosil mě, jestli ještě chvilku počkám. Sedl si k psacímu stolu a začal psát dopis na rozloučenou. Seděl jsem u něj na posteli, předemou na zemi ležela kupa jeho zabalených věcí a já jen koukal, jak píše a vylévá si srdíčko. Píše mamince vše, co ji chtěl vždycky říct, ale ona ho neposlouchala. Napsal ji, ať se konečně smíří s tím, že je gay a že to doma prostě už nevydrží. Nevěděl jsem, co dělat, jestli zasáhnout, něco mu říct nebo ho přesvědčit, ať to nedělá. Dopsal dopis, položil k němu růži a odhodlaně bral věci ke mě do auta. Netušil jsem, co v takové situaci dělat nebo jak ho podpořit. V půlce cesty do Prahy mu volala mamka ať se vrátí domů. Bylo to všechno strašně smutný, ale nijak se zlomit nenechal. Domluvili se, že se sejdou za 3 dny na oběd. Dojeli jsme do Prahy a já mu pomohl se nastěhovat do studentského bytu v centru. Bylo mi hrozně, nechat takovýho klučíka samotného v Praze. Moc jsem se o něj bál. Nechtěl jsem, aby se mu cokoliv stalo, na to jsem ho měl moc rád. Musel jsem mu pořád psát zprávy a volat. Začíná pro něj úplně nový život, z kterého je cítit svoboda a Praha je plná příležitostí. 

 

    Ještě před prázdninami jsem ho seznámil s kamarádem z tohoto příběhu: Kouzelné setkání. Sice jsem psal, jak byl hrozně kouzelný, ale asi za to mohla jeho feromonová voňavka a jeho andělská tvářička, které jsem nakonec nikdy nedal ani pusu. V tomhle klukovi žádnej andílek nebyl. Navíc teď jsem mohl porovnávat s mým přítelem a rozhodně jsem měl lepšího. Oba jsem je seznámil v klubu, byla nás tam větší parta a přišlo mi to jako dobrej nápad, aby ten můj party boy poznal i některý moje kamarády. Za ten večer se ten můj kluk ovšem dostal do nálady a tančil velmi odvážně s téměř každým mým známým i neznámým. I moji kamarádi ho nemohli dostat od toho kluka, co jsem ho pozval a lepil se na něj jak přísavka. Já nechtěl vypadat jako stíhačka, co ho od každýho odhání, tak mi zbývalo se na to všechno jen koukat. Když jsme šli domu, dokonce se s ním držel za ruku a koukal na mě celej vysmátej, to už jsem mu i já řekl, že to dost přehání. A hádka byla později na světě, že on se jen baví a já si ho tam vůbec nevšímám. Hrozně mě tím ubližoval, i když to bral třeba jako běžnou věc "mezi kamarády".

 

    Prázdniny jsem strávil na táboře a na dovolené s rodiči, což se mu taky nelíbilo. Odjel jsem i do Londýna na týden za kamarádem, což mi jen tak neodpustil. Bohužel jsem neměl peníze, abych platil za dva a navíc jsme byli dost rozhádaní, ani jsem s ním nikam nechtěl. Hodně času trávil právě s tím klukem z klubu. Ještě než jsem kamkoliv odjel, už u sebe začali přespávat. Tvrdil mi sice, že spolu leží v jedný posteli, aby nespal na zemi, ale nic spolu nemají. Takhle to bylo klidne i 3x do týdne. Byl jsem hodně podezřívavý, ale pravdu jsem zjistil až o půl roku později. Neměl jsem proč mu nedůvěřovat. Bohužel jsem mu věřil zbytečně a skutečně spolu chrápali kdykoliv jen mohli. Taky jsem udělal jednu chybu. Vyspal jsem se s neznámým klukem v Brně, když jsem se vracel z Londýna a stálo to za nic, vůbec jsem si to neužil a jen si to vyčítal. 

  Náš vztah teď dost trpěl a on si našel práci v kuchyni v jedné restauraci v centru Prahy, kde mu celkem dobře platili. Vypadal spokojeně a já jen doufal, že pořád bude můj kluk, který mě bude mít rád a nezapomene na mě. To jsem o jeho nevěře ještě netušil a byl slepě zamilovaný kluk jen a jen do něj. Na konci prázdnin mu měl skončit nájem a když jsem byl u něj, snažil jsem se mu pomoct. Ke konci srpna jsme se dali tak nějak zase dohromady a že všechno v pohodě. Bydlení měl na tomhle bytě v Praze jen na prázdniny, tak hledal něco jiného. Měl poslední týden, který měl strávit na bytě a chtěl se zbavit co nejvíc jídla a pití. Navařil toho hrozně moc a tak sem si řekl, že pozveme kamaráda, ať taky někoho pozná v Praze. Zavolal jsem kamarádovi, který bydlel taky v Praze a hledal spolubydlícího. Seznámil jsem je a společně jsme nějak povečeřeli a popili. Byl na mě naštvanej, že můj kamarád byl s námi až moc dlouho a tak šel sám spát a nechal nás tam samotný. Mrzelo mě to, ale nechápal jsem proč to dělá. Po prázdninách bydlel u tohodle mého kamaráda asi tři měsíce a já měl za to, že je tam v bezpečí a bude v pořádku. To jsem ještě netušil, že je schopný se i s tímhle mým kamarádem taky párkrát vyspat, což jsem bohužel zjistil až po několika měsících. Nevím, proč to udělal, myslím, že jsem se mu věnoval dost a snažil se pro něj udělat jen to nejlepší. To já mu domluvil bydlení přímo u něj a takhle se mi odvděčili. Měl jsem sice přítele, kterému nešlo odolat, ale hrozně toho zneužíval.

 

    V půlce října jsem ovšem měl odjet na Erasmus studijní pobyt na půl roku do Španělska. Nevěděl jsem či se s ním rozejít, aby to ulehčilo nám oběma nebo ne. Vypadal, že mě má skutečně rád a já ho nemohl jen tak opustit ani přes ty všechny naše neschody nebo jeho podvádění, na které jsem přišel až později. Možná si někdo říká, že jsem idiot, že jsem mu tohle všechno trpěl, ale já ho fakt tak moc miloval. Byl jsem od půlky září ve Španělsku a zajímal se o mě víc jak kdy jindy. Měl jsem pocit, že na mě doma zase někdo čeká a hrozně jsem se na něj těšil. Na toho mýho malinkýho kluka, kterýho mám tak rád... Dokonce i teď, když si vzpomenu, mám slzy v očích, které nejdou zadržet. Do Španělska zamnou dokoce přiletěl a užili jsme si asi dva krásný týdny spolu v zahraničí u mě na bytě. Snad celou cestu z Prahy až na jih Španělska pro mě schraňoval růži, jen aby mi ji mohl dát až se potkáme. Já měl obrovskej pocit štěstí, když jsem ho v tom zahraničí mohl vidět. Ty jeho zlatý zářivý modrý očička a milující úsměv. Hned mě chytl za ruku. Mezi jeho věcmi, co si sbalil s sebou byl i malej plyšáček, kterýho jsem mu dal, aby mu nebylo smutno, i toho si vzal na cestu ke mě. Šmoula jeden.

 

    V prosinci jsem se bohužel dozvěděl, jakej jsme měli opravdu vztah. Když řeknu, že spal s deseti klukama za náš vztah, tak to bude asi málo a co ještě lepší, většina byla z řad mých kamarádů, s kterými jsem ho já sám seznámil. Bylo to jako neuvěřitelně hnusnej sen. Teď jsem opravdu nevěděl, co dělat. Dostaly se ke mě informace, že chrápe s každým, ale já je prostě jen ignoroval, nakonec se všechny potvrdily a nic z toho nebyly jen drby. Tu skvělou práci v Praze si našel taky jen přes postel a to jsem myslel, jak nemáme skvělej vzah. Teď je asi ten správnej čas na to se rozejít...

 

    Dlouho dlouho jsem rozmýšlel a probrečel noci jen za něj. Za toho, do koho jsem vložil tolik důvěry a lásky. Asi jsem měkkej, ale nějak jsem se přes to přenesl a jasně mu řekl, že pokud se cokoliv stane, jen jeden sexy úsměv na někoho jinýho, tak se rozejdeme. Slíbil mi to a v prosinci jsem přiletěl do ČR asi na dva týdny na vánoce. Čekal na mě na letišti s obrovskou květinou, která ho musela stát strašně moc peněz. Odjeli jsme spolu autobusem na hotel, který pronajal na dvě noci a kde měl plno svíček a toho největšího plyšáka, kterého jsem kdy dostal. Tenhle klučina uměl strašně moc potěšit a já od něj nic takovýho ani nechtěl a neočekával. Mě by stačil jeho nádhernej, ač falešnej úsměv. Celé tyto krásné dny měli být jako omluva za to a možná jako vyjádření díky, že jsem s ním zůstal a dokázal odpustit. Asi se nedozvím, v čem jsem já dělal ty chyby a nebo jsem mu prostě jen nebyl dost dobrej...

 

    V březnu jsem se vrátil zpět ze studijního pobytu a kývnul jsem na společné bydlení v Pardubicích. Vůbec jsem si nebyl jistý a nechtěl jsem do toho jít, protože jsem tušil, že to nebude fungovat, ale ono ouha. Když se na to teď podívám zpět, bylo to skvělý. Usínat každý večer vedle něj a zase se probouzet bylo strašně krásný. Když šel ráno do školy, nikdy mi nezapomněl dát pusu ještě když jsem spal. Když jsme usínali, měl jsem se ke komu přitulit a bylo mi krásně, byl jsem opravdu šťastný a to s ním. V tu chvíli jsem neřešil žádné problémy a myslel jen na tu naši společnou chvíli a tak mi bylo skoro každý večer. Byl jsem nesvůj, když jsem nemohl usínat s ním a bylo mi smutno. Samozřejmě, že společné bydlení nemělo jen ty světlé stránky. Chodil jsem ven s kamarády ze školy i mimo ni a to ho dost žralo. Ale tak sakra, byl jsem půl roku pryč a nikoho z nich takovou dobu neviděl, mohl to pochopit, ale on byl jen nasranej a já chtěl mít oboje, jak jeho, tak kamarády. Později jsem dal přednost jemu a moji kamarádi šli do ústranní. Viděl jsem společnou budoucnost s tímhle klukem.

 

    Na moje narozeniny nám koupil společnou dovolenou u moře. Mělo to být poprvé, kdy jedu s přítelem k moři, jen my dva. Několik dnů sami pro sebe, romantika při západu slunce a další, tak jsem si to představoval. Nejhorší moment z dovolené, který jsem s ním zažil (stávalo se to často, když jsme někam jeli) byl ještě než jsme odjeli. Už při balení jsem byl z něj tak vytočenej, že jsem ani nechtěl nikam jet. Rozhádaní jsme nasedli do vlaku a jeli na nádraží. Po usazení se do autobusu to z nás nějak spadlo, už se nám ani nikam nechtělo, ale nakonec jsme se těšili na moře a opalování se. Zažil jsem úžasný chvilky, vyskládal jsem kamínkama svoje jméno na jeho krásný tělíčko, projeli jsme se lodí, líbali se při pobřeží, večer spolu seděli na lavičce na pláži a do toho všeho to moje zlatíčko řeklo: "Kubí, já bych si tě chtěl stejně někdy vzít". Bylo to krásný, jak mi to řekl tím jeho roztomilým hláskem a ještě se na mě tak krásně koukal. Bohužel jsem začal přemýšlet a vzpomněl si na to jeho podvádění a jaký to bude, až se to bude zase opakovat. Musel jsem říct, že ne a strašně mě to mrzí. Vždycky jsem si moc přál, aby jsem mu mohl naplno věřit, aby se ke mě choval hezky a zajímal se a já mu mohl říct, že ho chci, že si ho chci i vzít. To by byl ten moment, kdy bych byl ten nejšťastnější kluk. Po jeho boku, uměl jsem si představit život s ním.

 

    Těstě před prázdninami přišel s tím, že si založíme podnik. Byl to jeden z mých velkých snů mít vlastní diskotéku a jeho taky. Nakonec se nám to skutečně podařilo a půl roku jsme spolu podnikali a bylo nám celkem fajn, než začaly docházet finance. Tak se ten můj klučina, kterému bylo už 18 let rozhodl, že začne zase pracovat v Praze, ve stejné restauraci jako předtím. Nechtěl jsem, aby odjel, ale nevypadalo to, že má jinou možnost. Bál jsem se, co tam s ním bude a oprávněně. Našli jsme si druhý byt v Pardubicích a pořád jsem k tomu klukovi cítil tak strašně moc. Nebudu vyprávět, že bohužel ani při tom našem podnikání mi nebyl věrný. Denně jsem potkával lidi, s kterými za mými zády spal a nikomu z nich to nebylo blbý.

 

    Byli jsme spolu už asi dva roky, já studoval, on pracoval v Praze. Jeho práce mi přišla, že ho hrozně vyčerpává a je dost nervorní. Nejhorší bylo, že si všechno vybíjel až doma v Pardubicích. Teď z něj nebyl kluk, co se těšil domů a na mě, ale někdo, kdo si přišel postěžovat. Kdysi přišel domů a byl šťasnej, že mě vidí a dal mi pusu hned na uvítanou. Teď přijel, řekl čau a šel dělat něco na pc, to bylo skoro všechno. Když jsem se snažil s ním bavit, byl nervozní a hrozně podrážděnej. Poslední měsíce našeho vztahu na mě dokonce začal i dost zvyšovat hlas, ne-li řvát. Možná padla i nějaká nadávka a choval se dost povýšeně a to jsem nemohl úplně překousnout. Co se s ním sakra stalo? Jedno za mnou přišel, že ho nebaví, jak se oba podvádíme a každej spí s někým jiným... já na to jenom mohl odvětit: “Každej? Nebo jen ty?”. Šel s pravdou ven a přiznal se, že chrápal za poslední měsíc asi s dvaceti klukama, každý den někdo jiný a aby to omluvil, tak prý to tak dělal, aby se do nikoho nezamiloval, proto musel spát pokaždý s někým jiným. Jak chabá výmluva! Už jsem fakt nemohl, nebylo to jen tenhle měsíc, ale stalo se to i párkát předtím. Byl by to moc a moc dlouhý článek, abych to rozepisoval, ale ten kluk mi opravdu nedokázal být věrný a některé jeho dárečky byly jen jako omluva za jeho nevěru, ne jako potěšení pro druhého. Představte si, že si večer voláte se svým miláčkem a on zrovna leží vedle někoho jiného a říká vám, jak vás strašně miluje. Přitom pár minut po skončení hovoru se vrhne na kluka, co je zrovna s ním v posteli... Nechutná představa, ale drsná realita.

 

    Už jsem nemohl dál a řekl mu, že s ním nechci být. Asi si nemyslel, že bych ho mohl někdy opustit a já opravdu nechtěl. Někdo by zareagoval úplně jinak, rozbil by mu hubu, ale já byl hrozně zklamanej. Po celkem dlouhým vztahu to musí skončit a to mu asi vyrazilo dech. Řešil to semnou jako, že se nic neděje, že se k němu určitě zase vrátím, ale já nemohl. Po několika dnech mu to asi došlo a opravdu šel zamnou s brekem, že semnou chce být. Už to nejde lásko... řekl jsem mu. To jsem ještě netušil, že po tom, co jsem mu řekl, že s ním nechci být, tak se den na to vyspal s dalším z jeho sta “milenců”. A proč? Protože jsme spolu přece nechodili. Slovo vztah byl pro něj přesně definovanej časovej úsek. Takže pokud jsem se s ním rozešel, tak je přece volnej a může si spát s kým chce. Fakt už to přeháněl... Co by jste udělali vy na mém místě?

 

    Nikdy jsem nepotkal někoho tak cílevědomého a milujícího jako je on. Neměl jsem delší vztah jak s ním a nikdy jsem nebydlel nebo nepodnikal s přítelem. Věřím, že se mu bude dařit a že jednou se mu splní všechny jeho sny at to stojí, co to stojí. Taky ovšem vím, že třeba jednou bude někomu věrný a milující kluk a bude tak dokonalým přítelem. Právě jsem koukal na jeho profil a asi už stejně má přítele, tak mu to přeju a asi se musíme každý pohnout dál. Byl to taky kluk, který mě požádal o ruku a já právem rozmýšlel a nikdy bohužel nepřijmul. Musím se smířit s tím, že jsem pro něj byl vším jen pár měsíců z těch dvou a půl roku a teď jsem pro něj jen někdo, kdo mu kdysi ukázal nějakou cestu. Dal jsem mu všechnu svoji lásku a celé svoje srdce, ale bylo mu to málo. Poslední týdny mám pořád slzy v očích a nevím, jak se z toho dostat. Určitě to je jeden z těch nejtěžší rozchodů spolu s oběma Lukáškama. Nikdy mi na nikom tak nezáleželo jako na něm, ale hrozně mě zklamal, že to nejde ani popsat. Hrozně jsem si toho kluka vážil a velmi mě inspiroval a dával energii. I přes to všechno mu musím poděkovat, že mi byl oporou a za všechny nádherný chvíle, které jsme spolu prožili a že jich bylo plno.

 

 

Diskusní téma: Před svatbou ne!

soucitim

anonym | 12.05.2015

Znam lidi kteri jsou jako on - snazis se a oni na to z vysoka serouba kdyz jim das na jevo jejich vinu oni Ti jsou schopni rict ze TY jsi zly. I pres to vse jsi fakt machr. Tolik kluku a dost tezkych rozchodu to prezit - precetl jsem vsechny Tve clanky a soucitim s Tebou. Lide jako Ty vsak vzdy budou dlouho hledat ty prave a dlouho budou dostavat na hubu od zivota. Mozna proto aby nebyli nakonec spatnymi nemyslis? Diky za inspiraci a sdileni tak uzitecnych zkusenosti fakt ze jo. ;) a preju Ti hooodne stesti v Tvem zivote . Myslim si ze ho budes dost potrebovat

(つд⊂)

Marcus | 18.02.2014

Hold zivot vie byt niekedy pekne kruty ale clovek sa uci na vlastnych chybach. S odstupom casu budes mat na to iny nazor ale aj tak perfektne napisane... (・∪・)

Přidat nový příspěvek

Anketa

Jak se Vám líbí příběh?

1 (super) (42)
95%

2 (1)
2%

3 (průměr) (1)
2%

4 (0)
0%

5 (špatné) (0)
0%

Celkový počet hlasů: 44